V čem opravdu Oscar překvapil?

6. března 2006 v 14:29 | liduš
Říká se, že Oscar překvapil, protože favorizovaná Ztracená hora nezískala oscarovou žeň v předpokládaném množství a kvalitě. Pro mě však přineslo letošní předávání Oscarů mnohá jiná, a překvapivě pozitivní překvapení.

Nepřekvapil v úvodu tradiční červený kobereček a dotazy na jednotlivé herce, u které módní firmy pořídili svůj roztomilý modýlek (rozuměj: která firma je uhnala, a získala tak tu nejlepší reklamu), vždyť je to celé především byznys.
Nepřekvapil, jen rozladil zmatený, často špatně slyšitelný komentář a simultánní překlad z českého studia. Jeho žoviálně domáckou atmosféru bych si odpustila na úkor informační celistvosti, předpokládající, že ne každý blázen, co kouká na ceremoniál v neřestně ranních hodinách, je nutně i filmový expert.
Ale pak už přišla celkem samá milá překvapení. Od počátku bylo jasné, že letošní ceremonii jeho autoři nepojali jen jako velkolepou, škrobenou přehlídku rób, širokých úsměvů a nudy nekonečného předávání cen ve "stovkách" nejrůznějších kategorií, na kterých si "pochutnají" jen opravdu filmoví fajnšmekři a recenzenti odborných magazínů. Sledovanost a tedy byznys zavelely k modernizaci, odlehčení a modernější show.
Příjemně naladil hned úvod večera, kdy se v krátkém filmovém sestřihu představili průvodci předcházejícími ročníky. Jako motto posloužilo téma gay romance Zkrocené hory, a tak se Billy Crystal a Chris Rock ukázali v exteriéru tohoto filmu, jak vykukují ze stanu a dvojsmyslně se omlouvají, že tentokrát nemají čas. Pro změnu v posteli se s hollywoodským hezounem Georgem Clooneym představil letošní průvodce večera Jon Stewart. V průběhu večera pak následoval další povedený sestřih, opět jako parodie na Zkrocenou horu, sestavený ze známých sekvencí klasických hollywoodských kovbojek..
Ať už došlo ke změně průvodce večera z jakýchkoliv důvodů, pro mě tak bylo dobře. Televizní komik Jon Stewart se hned na začátku blýsknul několika vtípky do vlastních řad, (třeba na "zasloužilou hollywoodskou adoptivní matku" Angelinu Jolie), a svým sebevědomým šarmem jasně ukázal, kdo je pánem večera. Radši neporovnávat s našinci, věčně pomrkávájícími do připravených papírků. Nicméně ani Stewart si nepsal scénář sám, takže gratulace míří i do oscarového zákulisí.
První předávanou cenu za mužský herecký výkon ve vedlejší roli jsem trochu víc - fanouškovsky - přála Jaku Gyllenhaalovi než Cloonymu, ten však při přebírání ceny místo obligátní děkovačky, přednesl celkem výjimečně angažovaný projev, kde vyzdvihnul úlohu Hollywoodu při prolamování nejrůznějších tabu, takže mě nakonec mile překvapil. Sám se dočkal spíš nemilého překvapení, když jeho film Dobrou noc a hodně štěstí o mediální moci a McCarthyho čistkách neproměnil žádnou z oscarových nominací.
Jako jedna hudební vložka se představila americká country ikona, čerstvá šedesátnice Dolly Parton. Na první pohled mi přišlo, že je jí ještě aspoň o deset víc. Takhle si nějak představuji, že zestárnou holky"olsenky". Vychrtlé tílko s dominujícímu ňadry, vyžilá tvář, kde nenajdeš ani vrásku moudrosti, orámovaná diblíkovským účesem. Nicméně domácí publikum má ke své country mamá přímo srdeční vztah, dojemně pokyvovali hlavami a nešetřili potleskem. Nadšením téměř hýkal i můj oblíbenec v první řadě Jack Nicholson, takže jsem ji vzala na milost i já. Koneckonců - to se to kecá, když je člověk (relativně) mladý. Věk ne věk, začali se mi zavírat oči, a tak jsem jen silou vůle zaregistrovala ještě v dobré scénce třeba dlouhovlasého (!) Toma Hankse, či Stewarta "šířícího" cruisovský scientismus. Předávání hlavních cen už jsem zaspala.
Co mi však ještě neuniklo, byla především dobrá režie přenosu, kamera opakovaně nesledovala sestřenici režiséra, nebo půvabnou neznámou blondýnu s pršáčkemv publiku, ale vždycky pohotově představila toho, o kom byla řeč. Jak málo stačí ke spokojenosti.
Když jsem měla možnost nahlédnout na výsledky a pár sestřihů na videu, ani jsem nebyla moc překvapená, ale ani rozladěná. I když osobně bych tématicky i zpracováním upřednostnila Ztracenou horu před Crash, (téma homosexuality mi přijde víc "na pořadu dne" než rasismus), je nakonec stejně dobrou zprávou fakt, že se už v nominacích letos vlastně objevily jen samé mimořádné filmy. A to je na hollywoodské Oscary pěkný posun vpřed a asi to největší překvapení.
Nejlepším dokumentem bylo akademiky shledáno i u nás známé PUTOVÁNÍ TUČŇÁKŮ.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama